Pouliční svítidla

Pouliční osvětlení je jediná kategorie svítidel, u které o výsledku nerozhoduje vkus, ale číslo v normě. Komunikace, chodník i parkoviště mají přiřazenou třídu osvětlení a k ní patří konkrétní hodnoty, které musí hotová instalace splnit. Tenhle text vysvětluje, jak se ta třída určuje, jaký příkon patří ke které komunikaci, jak vysoko a jak daleko od sebe stožáry stavět a co dnes rozhoduje o tom, jestli osvětlení projde, tedy od optiky přes barvu světla až po světelný smog.

#showmore#

Pouliční svítidlo se od zahradní lampy liší jednou zásadní věcí: nemá svítit hezky, ale podle třídy osvětlení. Teprve pak přichází na řadu příkon, barva světla a vzhled.

Podle čeho se určí třída osvětlení komunikace?

Třídu určuje TNI 13201-1 podle typu komunikace, dovolené rychlosti, intenzity provozu a přítomnosti chodců. Výsledkem je označení jako M3, C4 nebo P4. Až podle něj se v ČSN EN 13201-2 najdou hodnoty, které má hotové osvětlení dosahovat. Bez určení třídy se o návrhu nedá mluvit, protože je to první krok, ne poslední.

Třídy M platí pro komunikace s motorovým provozem a hodnotí se u nich jas povrchu vozovky v kandelách na metr čtvereční. Třídy P jsou pro chodce a cyklisty a hodnotí se osvětlenost v luxech. Třídy C se používají v konfliktních oblastech, jako jsou křižovatky a okružní křižovatky.

Tabulka je zkratka pro orientaci. Norma obsahuje celou řadu tříd M1 až M6, C0 až C5 a P1 až P6 a k nim další požadavky na rovnoměrnost a omezení oslnění, a konkrétní třídu i hodnoty přiřadí projektant, ne prodejce.

Jaký příkon zvolit ke které komunikaci?

Dnešní pouliční LED svítidla se pohybují mezi 120 a 150 lm/W, takže ze zvoleného příkonu se dá světelný tok odhadnout dost přesně. Následující tabulka spojuje výkonovou třídu s typickou výškou stožáru a s tím, kam se taková sestava obvykle hodí.

Jsou to rozsahy, ne předpis. Stejná ulice snese dvě různá řešení: méně silnějších svítidel dál od sebe, nebo víc slabších hustěji. To druhé bývá dražší na montáž, ale dává rovnoměrnější světlo a lépe se s ním trefuje do požadované třídy.

Jak daleko od sebe mají stát stožáry?

Praktické pravidlo, které platí pro většinu obslužných komunikací a chodníků: rozteč stožárů odpovídá zhruba třem a půl až čtyřem násobkům jejich výšky. U pětimetrového stožáru to znamená rozestup kolem osmnácti metrů. Čím vyšší stožár, tím větší plocha na jedno svítidlo, ale také tím větší nároky na světelný tok a na omezení oslnění.

Výška se odvíjí od šířky komunikace. Pro chodník a příjezdovou cestu vystačí 4 až 5 metrů, pro obslužnou ulici 6 metrů, pro hlavní ulici 8 metrů a víc. Svítidlo se osazuje buď na výložník, nebo přímo na hlavu stožáru; průměr úchytu bývá 60 mm, což je hodnota, kterou je dobré ověřit dřív než rozměry svítidla.

Proč má pouliční svítidlo asymetrickou optiku?

Zahradní lampa svítí do kruhu, pouliční svítidlo do obdélníku. Vyzařovací charakteristika bývá zhruba 150° podél komunikace a 70° napříč, tedy široce do délky a úzce do stran. Důvod je prostý: světlo má dopadnout na vozovku a chodník, ne do oken domů a ne na zahradu za plotem. Symetrické svítidlo na stožáru vyrobí polovinu světla mimo cíl a v normě pak chybí právě tam, kde se měří.

Kolik světla smí svítidlo pustit nad sebe?

Rozhodující parametr se jmenuje ULOR, tedy podíl světelného toku, který svítidlo vyzáří nad vodorovnou rovinu. U moderního svítidla s plochým sklem je ULOR nulový: nic nesvítí do nebe. U starých výbojkových luceren s vypouklým krytem odchází nahoru několik procent toku, což je energie, která nikomu nesvítí a přitom rozjasňuje noční oblohu.

Druhá věc je barva světla. Čím vyšší teplota chromatičnosti, tím víc modré složky, která se v atmosféře rozptyluje víc a silněji přitahuje noční hmyz. Proto se dnes do obytné zástavby doporučuje teplá bílá do 3000 K a chladnější světlo se nechává tam, kde jde o rozpoznání detailu, tedy u vjezdů, parkovišť a kamerou sledovaných míst. Pouliční svítidla se běžně dodávají ve 3000 K a 4000 K právě proto, že mezi těmito dvěma variantami se rozhoduje podle lokality.

Jaký příkon LED nahradí starou výbojku?

Praktický převodník, který platí napříč výkony: LED svítidlo nahradí sodíkovou výbojku při zhruba třetinovém příkonu. Výbojka totiž odebírá i předřadníkem, vyzařuje část toku do krytu a během života jí světelný tok znatelně klesá.

Na úsporu se dá dívat i v korunách. Rozdíl 55 W na jedno svítidlo znamená při celonočním svícení, tedy asi 4 000 hodinách ročně, přibližně 220 kWh za rok; u dvaceti svítidel v ulici jde o 4 400 kWh. Cenu energie si každý dosadí sám, poměr zůstává stejný.

K tomu se přidává rozdíl, který se v tabulkách neobjeví: sodíková výbojka podává barvy tak špatně, že v jejím světle nerozeznáte spolehlivě barvu auta ani oblečení. Index podání barev u ní bývá kolem 25, u LED svítidel se pohybuje nad 80. Pro kamerový systém a pro popis pachatele je to zásadní rozdíl a bývá to argument, který rozhodne dřív než úspora.

Na čí sloup se smí svítidlo pověsit?

Svítidlo se smí pověsit jen na sloup, který patří vám, nebo na který dá souhlas jeho vlastník. Betonové sloupy nízkého napětí v obci obvykle nepatří obci, ale distribuční společnosti, a montáž čehokoli na ně vyžaduje její souhlas a splnění jejích technických podmínek. Na vlastním pozemku je situace jednoduchá: tam si stožár postaví majitel a odpovídá za něj sám.

S tím souvisí i připojení. Veřejné osvětlení se běžně spíná centrálně soumrakovým čidlem nebo astronomickými hodinami v rozvaděči, ne na každém svítidle zvlášť. U jednotlivého svítidla na příjezdové cestě se naopak vyplatí soumrakové čidlo přímo v rozvodnici, protože je levnější a spolehlivější než čidlo v každé hlavici.

Jaké krytí musí mít svítidlo na stožáru?

Svítidlo na stožáru musí mít krytí alespoň IP65, tedy úplnou prachotěsnost a odolnost proti tryskající vodě z libovolného směru. Je to minimum, protože déšť na něj bije ze strany, ne shora. Krytí přitom nedělá materiál, ale konstrukce: souvislé tělo, obvodové těsnění a kabelová průchodka.

Častější příčinou poruch než voda je ale přepětí. Vedení veřejného osvětlení bývá dlouhé a vede otevřenou krajinou, takže na něm indukované špičky z bouřek ničí napájecí zdroje. U rozsáhlejší instalace se proto řeší přepěťová ochrana, ať už vestavěná ve svítidle nebo doplněná v rozvaděči; bez ní se stává, že po jedné bouřce zhasne celá ulice.

Třetí faktor je teplota. Elektronika má v kartě uvedený provozní rozsah a v uzavřené hlavici na jižní straně se v létě ohřeje víc, než je venkovní teplota. Deklarovaná životnost, u pouličních svítidel obvykle 40 000 až 50 000 hodin, platí pro podmínky, které výrobce uvádí, ne pro libovolné.

Kde se hodí výkonnější svítidlo?

Na přechodu pro chodce, který má vlastní pravidla a osvětluje se samostatným svítidlem s asymetrickou optikou nasvětlujícím chodce zepředu, ne shora. A v areálech, kde je potřeba osvětlit plochu, ne komunikaci, a tam patří průmyslová svítidla nebo reflektory. Pro vlhké vnitřní provozy jsou určená prachotěsná svítidla, do budov LED panely.

Na co se zeptat před nákupem pouličního svítidla?

1. Jaká je třída osvětlení podle TNI 13201-1? Bez ní se nedá ověřit, jestli instalace vyhoví.
2. Jak vysoké jsou stožáry a jaká je jejich rozteč? Z toho plyne potřebný světelný tok, a tedy i příkon.
3. Patří sloupy obci, nebo distribuční společnosti?
4. Jaká barva světla je v lokalitě žádoucí? V obytné zástavbě zpravidla do 3000 K.
5. Jaký je ULOR svítidla? U plochého skla nulový, u vypouklého krytu ne.
6. Je vedení chráněné proti přepětí, nebo se ochrana doplní?
7. Jak se osvětlení spíná, soumrakovým čidlem, astronomickými hodinami, nebo ručně?
8. Sedí průměr úchytu svítidla na stávající výložník nebo hlavu stožáru?

Časté dotazy

Jaká norma platí pro pouliční osvětlení?

Pro pouliční osvětlení platí soubor norem ČSN EN 13201. Třídu osvětlení přiřazuje TNI 13201-1 podle typu komunikace, rychlosti a provozu, konkrétní požadované hodnoty pak obsahuje ČSN EN 13201-2. Výpočet a měření řeší části 3 a 4. Bez určení třídy se nedá posoudit, jestli instalace vyhovuje.

Kolik luxů má mít osvětlení chodníku?

Osvětlení chodníku má mít tolik luxů, kolik pro jeho třídu P předepisuje ČSN EN 13201-2. Pro frekventovaný chodník třídy P2 je to průměrně 10 lx při minimu 2 lx, pro chodník v obytné zóně třídy P4 průměrně 5 lx při minimu 1 lx a pro okrajovou cestu třídy P6 průměrně 2 lx. Třídu přiřazuje projektant, ne prodejce.

Jaký příkon pouličního svítidla na chodník a jaký na ulici?

Na chodník a příjezdovou cestu se stožárem 4 až 5 metrů obvykle stačí 20 až 30 W, na obslužnou ulici při šesti metrech 40 až 60 W, na hlavní ulici 80 až 120 W a na silnici mimo obec 150 až 200 W. Při dnešní účinnosti 120 až 150 lm/W z příkonu vychází i světelný tok.

Jaká má být rozteč stožárů veřejného osvětlení?

Praktické pravidlo pro obslužné komunikace a chodníky je tři a půl až čtyři násobky výšky stožáru. U pětimetrového stožáru vychází rozestup kolem osmnácti metrů. Přesnou hodnotu dá světelně technický výpočet podle požadované třídy.

Jaká barva světla se hodí do obytné zástavby?

Do obytné zástavby se hodí zpravidla teplá bílá do 3000 K. Vyšší teplota chromatičnosti obsahuje víc modré složky, která se v atmosféře více rozptyluje a silněji přitahuje noční hmyz. Chladnější světlo se nechává tam, kde jde o rozpoznání detailu, tedy u vjezdů, parkovišť a kamerou sledovaných míst.

Co znamená ULOR a proč se sleduje?

ULOR znamená podíl světelného toku vyzářeného nad vodorovnou rovinu. U svítidla s plochým sklem je nulový, takže nic nesvítí do nebe. U starých luceren s vypouklým krytem odchází nahoru několik procent toku, což je energie, která nikomu nesvítí a rozjasňuje noční oblohu.

Můžu si svítidlo pověsit na sloup v ulici?

Betonové sloupy nízkého napětí v obcích obvykle nepatří obci, ale distribuční společnosti, a montáž na ně vyžaduje její souhlas a splnění technických podmínek. Na vlastním pozemku si stožár postaví majitel a odpovídá za něj sám.

Jaký LED příkon nahradí sodíkovou výbojku?

Sodíkovou výbojku nahradí LED svítidlo se zhruba třetinovým příkonem. Výbojku 70 W, která i s předřadníkem odebírá kolem 85 W, nahradí LED svítidlo 25 až 30 W; místo 150 W stačí 50 až 70 W a místo 250 W zhruba 90 až 120 W. LED navíc podává barvy s indexem nad 80 proti přibližně 25 u výbojky.

Co nejčastěji zničí pouliční svítidlo?

Pouliční svítidlo nejčastěji zničí přepětí z bouřky, ne voda. Vedení veřejného osvětlení bývá dlouhé a vede otevřenou krajinou, takže indukované špičky z bouřek ničí napájecí zdroje, takže typicky zhasne celý úsek najednou. Proto se u větších instalací řeší přepěťová ochrana ve svítidle nebo v rozvaděči.

Za obsah odpovídá: tým LUXIFER CZ s.r.o., IČO 02742853, Praha — specialista na svítidla, světelné zdroje a komponenty.
Zdroje: ČSN EN 13201-2 (Osvětlení pozemních komunikací – Požadavky), TNI 13201-1 (Výběr tříd osvětlení), ČSN EN 13201-3 a -4 (výpočet a měření), ČSN EN 60598-2-3 (svítidla pro osvětlení pozemních komunikací), nařízení Komise (EU) 2019/2020 (ekodesign) a (EU) 2019/2015 (energetické štítky).
Aktualizováno: září 2026. Text nenahrazuje světelně technický výpočet ani projekt osvětlení.
Poradíme s výběrem: +420 221 228 081 · info@lxf.cz